Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vy jste se kluci potkali na talentové soutěži, že?
Ben: Potkali jsme se na chatu pro gaye.
Aaron: Jo, asi před 15 lety.
Ben: Byl to vůbec první historický chat v našem městě.
Aaron: Ne, potkali jsme se na střední škole. A tam byli talentové soutěže. My jsme měli v té době kapelu a Ian (D’Sa, kytara – pozn. red) hrál v kapele taky. Naše kapela byla fakt otřesná a ta jeho skvělá. Pak se obě rozpadly a my se dali dohromady.

Takže ta Ianova tu soutěž vyhrála?
Ben: Ne, my jsme ji vyhráli. Byli jsme mnohem milejší než oni. Měli jsme velkou podporu od spousty holek.

Kdy jste si za celou tu dobu co hrajete v kapele uvědomili, že to, co děláte chcete dělat opravdu naplno a chcete do toho dát všechno?
Aaron: Na úplným začátku.
Ben: Nemohli jsme přestat. Jsme spolu už 14 let. Za tu dobu jsme se spolu probojovali přes hodně všemožných nástrah. Tvrdě jsme dřeli abycho se dostali tam, kde jsme teď. Ale rádi se vracíme zpátky a díváme se čím jsme museli projít, oceňujeme to.

To je neuvěřitelné, 14 let. Měli jste někdy chuť si říct: “Mám toho dost, končím“ ?
Ben: Jasně že jo, bylo to před devíti lety. Dělali jsme všechno možný proto, aby si nás lidi všimli. Hráli jsme koncerty, na kterých bylo 10 lidí. Bylo to v lednu a mrzlo. Ale to, že můžete být v kapele vám pokaždé dodá pozitivní energii a sílu na to jít dál. Taky byly časy, kdy jsem nevěděl jestli některý věci vůbec zvládnu.

Jak jste vlastně přišli na jméno kapely?
Ben: Je to podle knihy Hard Core Logo, která byla zfilmována. Je to o punkový kapele, která se po rozpadu dá znovu dohromady na poslední tour. Kytarista v té kapele se jmenuje Billy Talent.

Když jste se začali prosazovat, byli jste pod vydavatelstvím Atlantic, že?
Ben: Jo.

Jak jste se k té smlouvě dostali?
Aaron: Ke smlouvě s Atlantic?
Ben: Ke smlouvě s ďáblem?
Aaron: Jo, s ďáblem.

billy_talent_pr2.jpg S ďáblem?
Aaron: Vždycky jsme snili o tom, abysme nahráli desku pod americkým labelem. Zajímaly se o nás labely z Kanady a ty nám otevřely cestu do zbytku států. Dívali jsme se po amerických labelech a rozhodli, že podepíšeme s Atlantic, protože je úžasný kolik toho už dokázali, ale ten je teď spíš městský label.

Jakoby jste byli na rozpacích. Cítíte se u Atlantic spokojení?
Ben: Ne. Víte, není důležitý jestli je to major, indie label nebo jakýkoliv jiný. Tohle nás netíží. Ale v Kanadě jsme pod Warner Records, jsme pod ním i v Evropě, Austrálii i Japonsku. A v těch zemích si vedeme dobře, protože se o nás label stará. Rozumí tomu, co děláme a ví, že máme srdce na pravým místě a podporují nás ve všem co děláme. Ale náš americký label se na nás vysral a nesnaží se nás podporovat.
Aaron: Je to prostě obrovská firma v obrovský zemi. Nikdo z těch, koho jsme na začátku měli rádi už tam nepracuje.
Ben: A ty skupiny, který tam byli už tam taky nejsou. Všichni jsou pryč.
Aaron: Je to jako otáčecí dveře.
Ben: Je to jejich chyba, ale nakonec naše. My děláme všechno co je v našich silách. Píšeme nejlepší desky jaký sme schopní a snažíme se mít se pořád dobře.

Už to dává smysl. Ale vy máte skvělou základnu fanoušků hlavně mimo Ameriku a samozřejmě v Kanadě. Kde se vám hraje nejlépe?
Ben: V Montrealu, Berlíně, Hamburku, Londýně a Španělsku.
Aaron: V Evropě byli skvělý koncerty. Vyprodaný šest týdnů dopředu, protože tam hodně běží naše videa.

Už jste byli snad všude. Hráli jste i v Japonsku?
Ben: Jo, byli jsme tam na posledním turné a určitě se vrátíme.

A kdybyste měli vybrat jednou nejoblíbenější místo? Jen jedno.
Aaron: Mám rád hodně míst, ale Amsterdam jsem si zamiloval. Show byla skvělá, město je taky skvělý. Ale nejraději hraju v Montrealu a Quebecu.

Mluvilo se o sporu mezi vámi a kapelou Fucked Up, je to pravda?
Ben: Nebavíme se o tom. Žádnej spor nebyl. Hodně lidí by si to přálo, ale mezi našima kapelama nic není. Jsme známí a navzájem se podporujeme v tom, co děláme.

Máte nějaké rituály před koncertem?
Ben: Já před koncertem nikdy nekouřím.
Aaron: Já žádnej rituál nemám.
Ben: A já se taky rozvičuju, už stárneme.

Kolik vám vlastně je?
Aaron: 31.
Ben: 32.

To není tak moc.
Ben: Ale je to jiný než když nám bylo 21.

Hodně lidí říká, že když slyší vaše songy, tak je dokážou pěkně rozpumpovat. Jaké vaše písničky rozpumpujou vás?
Ben: Dobrá otázka.
Aaron: Red Flag.
Ben: Máme song s názvem Surrender a je to naše nejpomalejší písnička. Ta mě vždycky nasměruje na úplně jinou cestu.

Cítíte mezi vaší první a druhou deskou nějaký posun?
Aaron: Určitě. První desku jsme psali, když jsme měli všichni normální práci a snažili jsme se prosadit jako muzikanti. Druhá deska už byla naší prací. Mohli jsme sedět celej den a pracovat na ní. Na jedné písničce bez problému pracujete 4 nebo 5 hodin.
Ben: Já jsem se celou dobu hrozně nudil. Prostě jsem tam musel sedět. Vždycky jsem poslední.

Proč jste se rozhodli přidat do názvu jen čislovku?
Ben: Upřímně, zkoušeli jsme jí pojmenovat jinak, ale pak jsme přemýšleli nad názvama desek Led Zeppelin, 1 až 4. Je to jednoduchý. Tak jsme si řekli, že když desku pojmenujeme číslovkou “II“ tak se o něm nikdo nebude bavit, ale všichni se nás budou ptát proč jsme to udělali. Některý lidi ten název pěkně naštval.

billy_talent_pr3.jpgTakže další deska bude “Billy Talent III“?
Ben: Jo. No, možná ji pojmenujeme “IV“ a lidi se nás pak budou ptát kde je “III“.

Dobrý nápad
Aaron: Ne, nevíme jak se bude jmenovat.
Ben: Já myslím že “III“.
Aaron: Dobře, další deska bude “Billy Talent III“.
Ben: Potom uděláme “čtyřku“, já se dám na sólovou dráhu a nechám vás uprostřed pouště.
Aaron: A uděláš techno album.

Momentálně jste na tour s Cancer Bats a Drive By. Je to vaše první tour, kde jste jako hlavní kapela?
Ben: Měli jsme jedno před 3 rokama, bylo to hrozný. Ne hrozný po hudební strínce, ale nikdo nepřišel. Takže jo, je to naše první tour kde budeme jako headlineři.

Zrovna jste začali že? Jak se vám tour zatím líbí?
Aaron: Jo začali, odehráli jsme 3 koncerty.
Ben: Ve středu bylo skvělý Buffalo. Zrovna tam byla sněhová bouře. Prodali jsme asi 300 lístků, ale přišlo tak 100 lidí.

To je pořád dost.
Ben: Jo, jo je. Byla to sranda.

Jaká byla vaše nejoblíbenější tour?
Aaron: Nejoblíbenější?
Ben: Já nevím. Na každé tour jsou dobrý i špatný věci. Já mám fakt rád letní festivaly v Evropě. Je tam 40 000 lidí a před váma hrajou Queens Of The Stone Age, Gogol Bordello nebo Wilco. To je úžasný.
Aaron: Byli jsme na cestě s Alexisonfire v Evropě. To bylo skvělý, být s kámošema na cestách je skvělý.
Ben: Jo, hráli jsme pro 10 tisíc lidí každou noc. Bylo to šílený.
Aaron: A taky naše první tour po USA s Buzzocks byla skvělá. Tu si pamatuju přesně i teď. Hodně jsme se toho na ní naučili.

Četl jsem, že jste velcí fandové Buzzocks. Musí to být úžasné jet s tak respektovanou kapelou na tour.
Ben: Samozřejmě. Oni jsou skvělí kluci. Opravdu je pravda to, že čím slavnější kapela je, tím jsou to příjemnější lidi.

Jaké máte plány do budoucna?
Ben: Po tour jedeme do Japonska. A potom objedeme festivaly v Evropě a Japosnku. Jo, a taky máme nějaký koncerty v Chicagu a Columbusu. Pak zůstaneme na chvíli doma a ke konci roku začneme nahrávat.

Výborně, budeme se těšit na další desku. Chcete na závěr lidem něco vzkázat?
Ben: Veselý pokoušení o zbohatnutí nebo o smrt.
Aaron: To je vždycky skvělý zakončení.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA